Nejčastější dotazy

Jak poznat kvalitního znalce?

Katalog znalců by Vám měl napomoci tuto složitou otázku vyřešit. Vzhledem k tomu, že můžete v našem vyhledávači filtrovat jednotlivé znalce a znalecké ústavy v požadovaném oboru a odvětví, nabízí se Vám skvělá možnost pro jejich srovnání. Předně je nutné vybrat znalce nebo znalecký ústav, který je zapsán v oboru a odvětví, které pro zhotovení znaleckého posudku potřebujete. Nezanedbatelný je taktéž údaj o pojištění znalce pro případ, že by Vám znaleckým posudkem byla způsobena škoda. Vhodné je zohlednit i teritoriální příslušnost a počet údajů, které znalec nebo znalecký ústav o své činnosti zveřejňuje. Zajímavou informací tak pro Vás může být např. účast na vzdělávacích akcích a celková odborná angažovanost v oboru.

Jak dlouho obvykle trvá zpracovat znalecký posudek?

Doba zhotovení znaleckého posudku je přímo závislá na dvou faktorech. Prvním je náročnost zadaného znaleckého posudku a druhým je aktuální vytíženost vybraného znalce. Jednoduché znalecké posudky jsou zpravidla zhotoveny do 14 dnů od zadání, složitější znalecké posudky mohou naopak trvat měsíc i déle. Vždy záleží na osobní domluvě s konkrétním znalcem.

Kolik stojí znalecký posudek? A kdo ho platí?

Pokud zadává vypracování znaleckého posudku orgán veřejné moci, pak je odměna znalce účtována podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (stanovuje rozpětí odměny na 100-350 Kč/hodinu). V tomto případě hradí náklady na zpracování znaleckého posudku zpravidla samotný orgán.

V ostatních případech budete hradit náklady na zpracování znaleckého posudku vy. Odměna znalce je v tomto případě smluvní a je obvykle obsažena ve smlouvě, kterou se znalcem před zadáním znaleckého posudku uzavřete.

Je znalecký posudek platný po neomezenou dobu?

Platnost znaleckého posudku není časově omezena. V řadě znaleckých oborů a odvětví lze dokonce konstatovat, že závěry znaleckého posudku jsou na čase zcela nezávislé. Existuje však také celá řada oborů a odvětví, u nichž i krátký časový úsek může vést k odlišným výsledkům. Typickým příkladem může být např. oceňování nemovitostí, kdy se může výsledná cena i v krátkém časovém intervalu výrazně měnit. Je tedy proto vhodné, vždy kontaktovat znalce, který původní znalecký posudek vyhotovil, aby zhodnotil jeho platnost, případně provedl jeho aktualizaci.

Rozdíl mezi znalcem a odhadcem

Jak již vyplývá ze samotného nadpisu, znalecký posudek může podávat pouze znalec nebo znalecký ústav, který byl jmenován ministrem spravedlnosti pro konkrétní obor a odvětví. Odhadcem je naopak osoba, která splnila podmínky živnostenského zákona pro možnost zpracování tzv. odhadů. Znalecký posudek je svým významem jiným pousouzením určité skutečnosti, než je odhad.

Budete-li např. prodávat určitou nemovitost, pak pro potřeby zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, budete potřebovat znalecký posudek, který za účelem odvedení daně z prodeje nemovitosti stanoví její hodnotu. Tato hodnota je však hodnotou, která slouží právě pro potřeby finančního úřadu, který jejím prostřednictvím zjišťuje, zda nebyla účelově snížena kupní cena ve smlouvě, a tím zároveň účelově snížena daň z převodu nemovistosti. Tato cena ale není rozhodně cenou tržní. To znamená, že např. nezohledňuje, že v okolí nemovitosti je krásný park, nebo naopak že v její blízkosti je skládka s odpadem. Odhad tržní ceny nemovistosti si tak nechávají zpracovat např. banky v okamžiku, kdy klientovi poskytují hypotéku na určitou nemovitost a chtějí mít jistotu, že daná nemovitost má skutečně takovou cenu, resp. že se dá za takovou cenu prodat.

Máte-li na nás dotaz, napište nám:

* *

Odeslat dotaz »